MALÝ DOMÁCÍ RÁDCE

Zdroje světla
Klasické žárovky - přemění 92% přiváděné energie na teplo a jen 8 % na světlo, vydávají bílé "teplé" světlo a jsou levné. Nevýhodou je velmi krátká životnost, nízká účinnost a vysoké provozní náklady.
Halogenky - jsou zdokonalené klasické žárovky, dosahují vyšší účinnosti, vyrábějí se ve tvaru obyčejné žárovky i jako svíčková žárovka a i v jiných tvarech. Ceny žárovek třídy B se pohybují kolem 200,- Kč, žárovky třídy C stojí asi 70,- Kč (rok 2016 přínese jejich zrušení). Ve srovnání s klasickou žárovkou mají o 25 - 30 % menší příkon, okamžitý start, dvakrát delší životnost či neomezený počet spínacích cyklů. Nyvýhodou je vyšší cena oproti obyčejným žárovkám. Odborníci doporučují místo obyčejných žárovek do koupelny či na WC halogenky, protože tam rozsvěcujeme často a většinou jen na krátkou chvíli. 
Úsporné kompaktní zářivky - nabízejí různé barvy světla (teple bílá, chladně bílá, denní bílá), mají až 80 % úsporu energie oproti klasické žárovce, 6-20x delší životnost, různé tvary a provedení zářivek. Oproti klasické žárovce mají pomalejší náběh na plný světelný výkon, vyšší pořizovací cenu, nutná je recyklace (vrácení vyhořelé zářivky ve sběrných místech). 
LED žárovky - jsou světelné zdroje založené na principu světelných diod. Při nákupu hledejme údaj o množství světelného toku (v lumenech), které žárovka produkuje a srovnáváme jej se světelným tokem klasické žárovky, aby náhrada byla adekvátní. LED žárovka už umí zastoupit klasickou žárovku s příkonem 75 W.

Úsporky nebo LEDky do obýváku? Do hlavního zdroje světla, třeba v obývacím pokoji, jsou ideální kompaktní úsporné zářivky. Ušetří 80 % energie a mají 15 x delší životnost ve srovnání s obyčejnými žárovkami. Jako hlavní zdroj světla lze volit i LED žárovky. Nabízí 80 % úspory, jsou už i ve stmívatelném provedení, nevyzařují UV záření, neobsahují rtuť. Nejvýkonnější LED světelný zdroj zcela nahrazuje 75 W žárovku, má životnost 30 000 hodin a široký úhel vyzařování (340°). Běžný spotřebitel se obvykle zalekne ceny LED zdroje, ale nákupem úsporných produktů skutečně výrazně ušetříme. Kromě toho moderní produkty nabízejí zajímavé realizace, různé odstíny bílé, širokou škálu barev a sytost.

V KUCHYNI nemají chybět hlavně bodová světla nad pracovní linkou. Standardní výbavou je světlo nad sporákem, které bývá často součástí digestoře. Pracovní plochuosvětlíme zářivkovými trubicemi. Mají dlouhou životnost a jsou úspornější než klasické žárovky. Dostatečné osvětlení kuchyňské linky je také otázkou bezpečnosti. Na pracovní desce by neměly vznikat odlesky či stíny, které jsou při každodenní přípravě potravin dost nepříjemné.

V JÍDELNĚ umístíme nad stůl stropní svítidlo, které dostatečně osvětlí celý stůl a přitom nebude nikoho oslňovat. Ideálním řešením je lustr se stahovacím stínidlem. Ten, když se vytáhne, tak může nahradit i hlavní světlo v místnosti. Vhodná vzdálenost svítidla od stolu je cca 55 cm. Přestože je v kuchyni stropní světlo  dominantní, jeho funkce je doplňková. Nejdůležitější jsou již zmíněná bodová světla.

V KOUPELNĚ dbáme hlavně na bezpečnost! Často jsme tu odkázáni na umělé osvětlení, proto přidáme k centrálnímu světlu jedno doplňkové nad zrcadlo. Světla určená do vlhkého prostředí mají vyšší stupeň ochrany, minimálně IP 43 pro vestavěná stropní svítidla. Přisazená svítidla musejí mít stupeň krytí ještě vyšší. Použijeme celospektrální osvětlení - bílé světlo, které se nejvíce přibližuje dennímu světlu a pozitivně půsoví na lidský organismus. Toto osvětlení se obecně hodí všude tam, kde je přirozeného světla nedostatek, např. do chodeb, sklepů atd. K zrcadlu v koupelně se hodí podélná svítidla. Nevytvářejí ostré stíny v obličeji, stejně jako svítidlo nad zrcadlem. Vyvarujeme se tu bodového osvětlení, které obličej nevhodně osvětluje.

V OBÝVÁKU sáhneme po lustrovém stmívači. Ideální je měkké a dobře rozptýlené světlo. Lustrovými stmívači si lze nastavovat intenzitu světla s vždy si vytvořit atmosféru podle nálady. Správným osvětlením v obýváku zdůrazníme dekorace, umělecké předměty či architektonické prvky. Použitím různých druhů osvětlení rozdělíme místnost na zóny s odlišnou funkcí. Pouhá změna osvětlení promění celé vyznění obývacího pokoje, kde dáme přednost teplým odstínům. Lehce dotvoří interiér také bodová světla.

V CHODBĚ zvolíme energeticky úsporné osvětlení, jež zajistí dostatek světla při vstupu. Chdby mají často omezený prostor, proto je vhodné nástěnné svítidlo. Chodby mají být osvětleny stejně intenzivně jako zbytek domácnosti, aby se oko nemuselo často přizpůsobovat rozdílným intenzitám světla. Bezpečný pohyb v chodbách zajistí integrované noční osvětlení, např. LED diody, umístěné nízko nad zemí.

DĚTSKÝ POKOJ potřebuje hlavně barvy. Nezbytné je jedno centrální osvětlení, které doplníme podle potřeby a věku dítěte. Pro mladší děti se hodí barevná dekorativní dotyková svítidla, která mohou být bez rizika v jejich dosahu. Pro studenty jsou stolní lampy s kloubovým ramenem, které se dají nasměrovat podle potřeby.

OSVĚTLENÍ V LOŽNICI sluší střídmost. Výběr osvětlení pro tuto místenost záleží hlavně na tom, jestli v ložnici pouze spíme, nebo v ní máme také pracovní kout. Důležité je ovládání světla z postele. A to jak noční lampičky, tak centrálního osvětlení. Ke komfortu přispěje i v této místnosti stmívač osvětlení.

5 KROKŮ, JAK NAKUPOVAT ZDROJE SVĚTLA:
  1. Zjistěte, zda se rozměry zdroje vejdou do Vašeho svítidla. Zkontrolujte správný závit (malý E14, velký E27).
  2. Zamyslete se nad tím, zda jste vybrali správný příkon: halogenka 42 W svítí jako 60 W běžná žárovka, úsporka s 20 W svítí jako 100 W žárovka, LEDka 14 W svítí jako 75 W žárovka.
  3. Má krabička energetický štítek? Kupujte energetickou třídu A.
  4. Zkontrolujte, zda zářivka či LEDka nejsou poškozené a nemají-li zahnědlé plasové díly. Pokud ano, nekupujte!
  5. Podle udávané životnosti poznáme kvalitu úsporky: 6000 hodin svícení znamená standard, 10 000 hodin svítí velmi kvalitní úsprky, některé mají garantovaných i 15 000 hodin a životnost 15 let. Kvalitní LED světelné zdroje garantují životnost nad 20 000 hodin.
 
Jak šetřit vodou
       Pražané za kubík vody zaplatí 79,- Kč. V největších městech se cena stále drží pod celorepublikovým průměrem. Podle údajů Českého statistického úřadu z roku 2014 má člověk žijící v Praze průměrnou spotřebu 106 litrů vody na den. Celorepublikový průměr představuje 87,3 litru.
      Nejvíce vody spotřebujeme v koupelně. Podle Pražských vodovodů a kanalizací bylo v roce 2014 na osobní hygienu, sprchování, umývání rukou a používání WC spotřebováno průměrně 71 litrů vody denně. I některé zdánlivé maličkosti, které si v koupelně ohlídáme, se můžou při vyúčtování pozitivně projevit.
      Velká část z nás nechává puštěnou vodu, když si čistí zuby. Mnohem ekologičtější však je napustit si vodu do kelímku. Více než 2 dcl vody na vypláchnutí úst i opláchnutí kartáčku věrtšinou nepotřebujeme. A pokud ano, můžeme si napustit kelímek znovu. V opačném případě proteče zbytečně klidně i 10 litrů vody za minutu čistění zubů. To samé platí u umývání rukou. Ani během mydlení rukou vodu nepotřebujeme.
      Protékající záchod, ale i kapající kohoutek znamenají každý měsíc desítky kubíků vody navíc. Se slabě protékajícím WC můžete při průměrné ceně za vodu zaplatit i dva a půl tisíce korun měsíčně navíc. Výdaje za opravu jsou tak většinou nižší než měsíční účet za vodu. Podle Pražských vodovodů a kanalizací může vést slabě protékající WC k úniku až jednoho kubíku za den, silně protékající WC dokonce ke dvěma kubíkům. 
      Velkou úsporou vody může být častějšíé sprchování namísto relaxu ve vaně. Zatímco koupáním ve vaně spotřebujeme průměrně více než sto litrů vody, při sprchování proteče běžnou sprchovou hadicí přibližně 10 litrů vody za minutu. Rychlou sprchu zvládneme do tří minut, umývání vlasů nám může trvat o pár minut déle. Téměř vždy je ale sprcha ekologičtější.
      Změnou k lepšímu je také pořízení v dnešní době již standardních pákových baterií. Díky nim si rychleji nastavíte pro vás vhodnou teplotu vody. Příliš studená nebo příliš horká voda tak nebude dlouho protékat zbytečně. Existují i úsporné sprchové hlavice, které mají nižší, ale dostatečný průtok vody. Případně si můžete nižší průtok vody nastavit sami tak, že neotevřete kohoutek naplno. Perlátory do vodovodních baterií zase snižují průtok vody za pomoci kyslíku.
      Splachování na WC dnes zaznamenává velký ekologický i ekonomický pokrok. Zatímci dříve bylo zcela běžné na jedno spláchnutí využít klidně i 12 litrů vody, dnes jsou standardem dvojitá splachování, kdy můžeme volit většinou mezi 3 a 6 litry. Nejnižší možnou spotřebu nabízí splachovací systém Ecology, který využívá pouze 2 až 4 litry. Pořizovací cena je stejná jako jako u standardního splachování, takže jde o velmi ekonomickou variantu. Při použití WC desetkrát za den tak ušetříte až 20 litrů vody.
      Stejně tak se vyplatí investovat do úsporných spotřebičů. Staré pračky mohou spotřebovat až 100 litrů vody na jeden cyklus praní, kdežto ty úsporné mají spotřebu pouhých 40 litrů. Mytím nádobí v myčce spotřebujeme méně vody než při ručním mytí. Nezanedbatelnou výhodou je i značná úspora času, která v dnešní době přijde vhod.
Pijete-li vodu z kohoutku a necháváte ji nejdříve odtéct, aby byla co nejchladnější, mnoho jí zbytečně  proteče do odpadu. V tomto případě natočte více vody do větší nádoby a tu uskladněte v lednici. I pro kuchyň pak platí - dávejte pozor, aby kohoutek nekapal.
20. února 2016
Jedlá soda
   Sklokeramickou varnou desku bez poškrábání odstraníme tak, že desku navlhčíme, posypeme ji jedlou sodou a necháme několik hodin působit. Poté opláchneme. Ještě většího čistícího účinku dosáhneme, když sklokeramickou desku pokapeme uctem a pak posypeme jedlou sodou. Necháme chvíli působit a pak opláchneme.

   Do rychlovarné konvice dáme stejný díl vody a stolního octa a přivedeme k varu. Pak přisypeme 2-3 čajové lžičky jedlé sody a necháme působit. Poté konvici vypláchneme čistou vodou.

   Mírně znečistěnou mikrovlnnou troubu vyčistíme tak, že trochu jedlé sody nasypeme na vlhký hadřík nebo houbičku a troubu jím vytřeme. Zbavíme ji tak nejen nečistot, ale i případného zápachu.

   Připravíme si pastu ze tří dílů jedlé sody a jednoho dílu vody. Naneseme ji na příbory a hadříkem rozleštíme. Nakonec příbory opláchneme čistou vodou. 

   Stopy od vodního kamene z dřezu či baterie odstraníme vlhkou houbičkou, na kterou jsme nasypali trochu jedlé sody. Poté povrch opláchneme čistou vodou a vytřeme dosucha bavlněným hadříkem. 

   Dřevěná prkénka a vařečky vyčistíme tak, že v pěti litrech horké vody rozmícháme čtyři lžíce jedlé sody a dřevěné předměty v ní důkladně umyjeme. Zároveň je tak zbavíme i zápachu, který přebírají z jídla. 

   Ucpyný odpad uvolní, když do dřezu nasypeme 3-4 lžíce jedlé sody a zalijeme je polovinou hrnku octa. Necháme pěnit a bublat alespoň 15 minut, a poté odtok propláchneme horkou vodou.   

   Nečistoty z nádobí odstraní čisticí pasta složená z trochy jedlé sody, kterou smícháme s vodou na kašičku. Tu naneseme na znečistěné plochy, necháme chvíli působit a potom opláchneme.

   Pasta z jelé sody a vody v poměru 1:1 vyčistí i troubu. Pastu naneseme na její povrch, necháme působit nejlépe přes noc, a pak důkladně umyjeme.

   Hustou pastou můžeme vyčistit i zaneřáděné spáry obkladaček za kuchyňskou linkou. Pastu na ně naneseme, necháme působit asi 10 minut, a pak spáry vydrhneme vodou pomocí starého zubního kartáčku. 
30. dubna 2020
FOTOGRAFIE DOMU - ZMENŠENÁ.jpg
Name
Email
Comment
Or visit this link or this one